Budou vánoce - v ústavech taky...

20. listopadu 2017 v 17:30 | bluesovka |  Myšlénky
Za měsíc jsou vánoce... v tuhle dobu je v různých sociálních ústavech nejvíc práce. Vím to z vlastní letité zkušenosti. Vánoce jsem neměla ráda. Sponzoři totiž dodají penízky a pracovníci musejí vymyslet, co se za peníze klientům - neboli uživatelům- koupí. Vypracují se seznamy, ze kterých se pracovníci opotí, protože je to každý rok stejné: pyžamo, tepláky, kosmetika. Kluci dostávají většinou každý rok tepláky o kousek větší, děvčata mají v koupelně zásoby mycích gelů a šamponů. Před vánoci se také zvýší počet pytlů s darovaným oblečením. Některé kousky jsou viditelně obnošené a výjimkou není ani potrhané spodní prádlo, které právě někdo svlékl a hodil do pytle taky.
Ani náhodou nechci do jednoho pytle házet všechny, kteří chtějí dětem v ústavech pomoci. Ale bohužel taková je skutečnost, že někdo se takhle zbaví věcí, které nepotřebuje a doma si uklidí. Ani nechci kritizovat sponzory a pravidelné dárce, kteří dodají ony zmiňované peníze na dárky. Jen bych vyměnila tyto darované "vánoční " peníze za peníze "letní" nebo "jarní", kdy se může jezdit třeba na výlety. Vždyť naši klienti mají v podstatě všechno, co potřebují. Možná by byl nejeden člověk překvapený, jak dobře jsou vybaveni. Ti schopnější a šikovnější mají mobil, noťas, skříně plné hezkého oblečení. Hry, hračky a cédéčka s hudbou - to už je samozřejmost. O děti z ústavů je opravdu dobře postaráno co se hmotné stránky týká.
Ale ty děti jsou samy, ti skoro dospěláci jsou sami, často zůstávají i přes vánoce v ústavu a dárek v podobě šamponu jim fakt radost neudělá. Jen vlastní rodiny, mámy a táty, ségry nebo bráchy, se jim někdy zoufale nedostává. Stává se, že si je rodina vezme domů na Štědrý den, ale na první svátek vánoční už jsou zase zpátky.
Nemívala jsem vánoce v práci ráda, neměla jsem ráda ten oficiální akt předávání dárků s povinnou fotkou pro sponzory, aby byl dárek dobře vidět!!
Nejlíp mi s dětmi z našeho ústavu bývalo o vánocích v naší čajovně, kam jsme si zalezli, zobali cukroví a povídali si. Třeba do úplné tmy a nikomu se nechtělo rozsvítit. Jako bychom si navázali nějakou vnitřní nitku, protože to bylo moc fajn. Jo, tohle potřebujete, vy rošťáci, vždycky jsem si říkala a myslím, že jsem měla pravdu, to se pozná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 27. listopadu 2017 v 18:42 | Reagovat

Taky si myslím,že to tak je . Lidi v ústavech často touží po něčem jiným a "obyčejnějším "

2 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 22. prosince 2017 v 23:33 | Reagovat

My jsme ve stacionáři dávali jedlé dárky na míru (z letáků si klienti vystříhávali, co by chtěli) a každému měšec peněz právě na prázdninové výlety.. kdo si nevěřil, že mu do léta vydrží, mohl si je nechat u nás v kanceláři na "výletním kontu". Celé jaro pak chodili s nápady, kam tedy vyrazíme, bylo to fajn :).

Nepotěšila by je o svátcích třeba návštěva nějakého dobrovolníka, co je na tom podobně?

3 bluesovka bluesovka | 23. prosince 2017 v 9:56 | Reagovat

Jak znám naše klienty, tak všichni chtějí domů. Dobrovolníci chodí, ale jsou k mání jen na chvilku. Letos ale už je spousta klientů doma, odjeli i dříve, tak je to lepší.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama