Milada vs. Jan Hus

16. listopadu 2017 v 18:01 | bluesovka |  Fejetonky
Jsem ráda, že jsem zašla do kina na nový český film Milada. Usadili jsme se v pohodlných křeslech, v kině nás bylo všehovšudy tak dvacet. Kousek od nás bývalé kolegyně z práce, vepředu mladší dvojice. Film trval více než dvě hodiny a utekl jak voda. Historickými a rodinnými událostmi jsme se dostali až k monstrprocesu a popravě Milady Horákové. Na samém závěru jsem se už neudržela a bulela do kapesníku. Brečelo nás víc bez ohledu na věk. A přitom si nemyslím, že šlo tvůrcům o to, aby na konci diváci plakali. Brečela jsem asi zoufalstvím a vzteky a lítostí nad tím, co se stalo. Brečela jsem se stejným pocitem, který jsem zažila dávno - před mnoha a mnoha lety jako dítě. Tenkrát jsme chodili na povinná školní filmová představení. Naše skvělá třídní nám vybrala film Jan Hus. Na konci, kdy stál už Jan Hus na hranici, jsme s mojí kamarádkou bulely a nemohly se uklidnit. Člověk by řekl, že jsme byly fakt malé, ale my přesto rozuměly tomu, co se ve filmu dělo a bylo nám tak smutno.
Přála bych si, aby nějaká podobně skvělá třídní vzala dnešní děti na Miladu. Aby také měly svůj vzor a za svůj pláč se nestyděly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama