Sen se splnil část VII

31. prosince 2017 v 13:11 | bluesovka |  Splňte si sen
A je to tady - poslední den roku a poslední zápisky z cesty po Route 66 v Americe. K psaní si vařím čaj "Srdeční záležitost", který jsem dostala od Ježíška. Srdeční záležitost přeci cesta je, že. Nebudu zdržovat, odbočíme do Las Vegas. Přijíždíme pozdě odpoledne, kousek od motelu je malé letiště, jinak je tu vše velké. Ne že bych si z Las Vegas sedla na zadek, to ne, ale přeci jen.. potkáváme kluky nejspíš taky z Evropy, kteří mají až šílené oči nadšením, že jsou ve Vegas a jdou hrát. Kasina jsou obrovská, všude na podlahách koberce a jeden automat vedle druhého - filmy nelžou. Toužím vidět nějaký rockový klub, později v noci na něj dojde, ale je to slabota. Dáme si kafe v Hard Rock Café na hlavní třídě lemované vysokánskými skleněnými budovami a replikami známých míst jako je třeba Eiffelovka anebo Benátky. Třída to není nijak široká, všude vás lákají do nočních klubů a člověk je až opilý hudbou a světly a barvami. Z každého kasina to hraje jinak - někdy šílený randál. Na konci bulváru svítí obluda - vyjedeme výtahem do výšky 350 metrů na Stratosphere Tower - nejvyšší vyhlídkovou věž světa. Mně se z nočního dobrodružství ve Vegas nepovede ani jedna fotka, jen cosi rozmazaného. A tak neuvidíte šílence odvážné, kteří sedají do otáčivého - jakéhosi kolotoče - po straně věže a vznáší se ve výšce. Já se tak akorát držím pevně zábradlí. Neuvidíte proudy lidí, ani hrající fontánu, ani zpěváky karaoke, ani velkou bitvu na pirátské lodi, ani interiery kasin - nic.




Když se začalo smrákat, vnikli jsme dovnitř do budov a vystáli frontu na restauraci, kde jíte, co sníte. Pak jsme prošli pár kasin, dali si pár ginů s tonikem v tamním music klubu a zase ven, kde jsem se skupince ztratila. Ale to vůbec nevadilo, člověk zvládne prohlídku sám. Nakonec jsme se zase sešli.


Courat se po Vegas jsme vydrželi tak do dvou do rána a spát se nechtělo, sedli jsme si u bazénku v motelu a povídali. Ale to ne, to se nelíbí, povídá policajt a žene nás domů. No to je otrava, brbláme, ale poslechneme. Druhý den jsem šla na bulvár znovu - za světla. Docela normálka, malé obchůdky, masážní salony anebo zařízení podobné troubě na pečení, kde si můžete chvilku relaxovat. A zase jsem zvědavá, jak to vypadá mimo centrum. Normálně, trochu špínka.
Z Vegas ve státě Nevada se vracíme do Kalifornie. Určitě tenhle poslední stát je mi nejmilejší. Vlaky, poštovní schránky, prach na cestě.. A třeba i pro to, že se zastavíme na pivko ve známé restauraci nebo jak to nazvat - v Bagdad Café. Stalo se místem děje známého stejnojmenného filmu, který fakt miluju. Doporučuji shlédnout. Až posvátně tam trávím chvilku a jsem neskonale šťastná .


No není to klasika?

Bagdad Café

Jdeme do finále - Los Angeles. Tak to mě bere víc než Las Vegas - přeci jen, město filmu. Když jedeme kolem nápisu HOLLYWOOD, tak tajím dech. Vidím všechny ty filmové postavy, které se mezi dřevěnými písmeny objevily. Tady vznikaly první černobílé němé filmy, pak mluvené filmy, tak tady blbli Laurel a Hardy, tady tančil můj oblíbenec Gene Kelly, je to docela nášup. Malá okružní jízda po Beverly Hills a pak denní i noční prohlídka města.




Noční Los Angeles je taky barevné - spousta lidí v převlecích známých filmových hvězd, muzikanti na chodnících, krásní transvestité a pizza někdy ve tři ráno. Druhý den si ještě kupujeme kufr, abych do něj uložila sakra štípavé indiánské deky, novou tašku, trika a džiny a dárky pro nejbližší. A najednou stojíme u chodníku hvězd a tam na mě kouká Stevie Wonder. No není to náhoda? Moje srdeční záležitost.


V Santa Monice na břehu Pacifiku sen končí. Je splněn. Sen mi doma bude připomínat více než tisícovka fotek, které chráním jak oko v hlavě. Odlétáme z Los Angeles a když už jedu z Ruzyně autem domů, brečím. Já tam chci zpátky!!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mrtvá Duše Mrtvá Duše | Web | 31. prosince 2017 v 13:22 | Reagovat

přeji

2 German Music German Music | Web | 31. prosince 2017 v 13:24 | Reagovat

To ti přeji, Bluesovka. Jinak ten chodník je boží! :) Přeji ti, aby byl nový rok 2018 plný úspěchů, zdraví, lásky, pohody a štěstí. :)

3 bluesovka bluesovka | 1. ledna 2018 v 10:00 | Reagovat

[2]: Díky moc a přeji jen to dobré!!

4 bluesovka bluesovka | 1. ledna 2018 v 10:06 | Reagovat

[1]:

[1]: díky za slovo přeji - já taky přeju, aby bylo dobře. A podívej se na můj blog na článek Naše Káťa, abys viděla i druhou stránku..a to myslím hezky...

5 stuprum stuprum | Web | 1. ledna 2018 v 22:31 | Reagovat

Splněné přání! Tak víc do roku Kachny!

6 Káťa panikářka Káťa panikářka | Web | 20. března 2018 v 17:54 | Reagovat

To je pecka! Jsem ráda, že sen je splněn :). Amerika je taky můj sen :-)

7 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 20. března 2018 v 18:28 | Reagovat

[6]: V tom případě je nutné si sen splnit. Můžu dát kontakt na lidi, kteří tam jezdí pravidelně. :-D

8 Káťa panikářka Káťa panikářka | Web | 20. března 2018 v 21:10 | Reagovat

[7]: Ano? :-D  :-D

9 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 21. března 2018 v 9:25 | Reagovat

[8]: Cesty organizuje Česká Asociace R66, webovky www.r66.cz - tuším. Najít lze jednoduše...Napsáno tam je taky vše, jen jde o to, zda by vyhovovalo složení skupiny. Většinou to jsou motorkáři a to jsou lidé jiného zrna. Tak uvidíš... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama