Uděláme tlustou čáru

29. ledna 2018 v 16:44 | bluesovka |  Téma týdne
Nějak jsem přestala věřit ve slova, že za vším uděláme tlustou čáru...
Ve svém manželství jsem zažila pár tlustých čar. Pamatuji si tři. Tlusté čáry pro mě znamenaly slib, naději a víru, že opravdu s tím špatným je konec a za čarou nás čeká jen světlá budoucnost prozářená sluncem. Úplně to tak ještě i dnes vidím - předěl, zlom.
Jen krátce připomenu, že naše manželství se otřáslo v základech, když se manžel v práci zamiloval. Po řadě měsíců lepení a slepování našeho vztahu, kdy do popelnice letělo i pečlivě uschovaných 729 manželových dopisů z vojny, jsme si řekli, že za vším uděláme tlustou čáru. Tak tlustou, jak to jen půjde a budeme žít spolu dál. Uběhlo snad jen pár dnů od téhle tlusté čáry a já jsem vezla dceru k vlaku. U nádraží je malá hospůdka a u ní stojí náš malý fiatek. Prosklenými dveřmi se díváme já a moje dcera do hospůdky na manžela, potažmo tátu, který drží svou "bývalou" přítelkyni za ruce a něčemu se smějí. Je to rána pod pás a hra na dvou manželských hřištích pokračuje dál. Já čekám s nadějí, že naše rodina s našima holkama zvítězí.
Druhá tlustá čára přišla na řadu také v hospůdce, kde jsem seděla už já a můj muž. Propili jsme se skoro do jasného rána, alkohol z nás udělal dva staré parťáky a došlo i na čáru, odpuštění, sliby. Rána opilců bývají těžká. Já se probudila s příslibem nové tlusté čáry, můj muž měl okno.
Nakonec došlo na rozvod, ale nitku mezi námi nešlo hned přetrhnout. I když se muž odstěhoval, vraceli jsme se k sobě, občas spolu strávili víkend a vypadalo to, že bez papíru by nám to snad mohlo i klapat. A pak přišla tlustá čára poslední. A já dnes nechápu, kde se ve mě bralo stále tolik důvěřivosti, víry a naděje.
Bluesový večer v malé hospůdce ( kde jinde) jen nahrával důvěrné atmosféře. Kluci hráli to, co máme rádi, my plánovali co bude a jak to bude. Tenkrát jsem trvala na tom, že černou čáru za naším bývalým životem opravdu namalujeme. Naškrábali jsme ji na vstupenky, které jsem si pečlivě schovala. Doma jsem dala vstupenky pod sklo, aby připomínaly ten večer . O víkendu jsem důkaz našeho slibu nesla manželovi. Zvoním,zvoním, pomačkanej se objevil dole u dveří a řekl mi, že nahoru nemůžu.

" Proč ne?"
" No, nejde to..."

Před ním jsem se nerozbrečela, až doma. Vzteky a lítostí. A pak už tlustý čáry umřely, moje láska umírala dlouho, ta se držela jak klíště. Dostala jsem pěknou školu, než se mě pustila a její odcházení doprovázel sen, který vypadal vždycky stejně. Já stojím na jednom břehu řeky a na tom druhém můj muž s někým jiným. A smějí se...
Jó, tlustý černý čáry, to je věc!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 beallara beallara | Web | 29. ledna 2018 v 18:03 | Reagovat

Je to dané životním nastavením, jeden čmárá celý život, jiný je střelec a během chvíle smaže vše.
Já se  v tvém článku se svým rockovým manželem vidím jako přes kopírák, jen to nebyla kolegyně, byla to moje nejlepší životní kamarádka.
Čárkovali jsme s manželem osm let a bylo to emočně náročné, ale na druhou stránku, mělo to tak být.
Jsi upřímná sama k sobě a já říkám, za lásku je třeba bojovat.

2 Eliss Eliss | Web | 29. ledna 2018 v 18:09 | Reagovat

Teda, nevím jestli bych ty tlustý čáry zvládla udělat...

3 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 29. ledna 2018 v 19:48 | Reagovat

Hrozně nerada prohrávám, já bych asi ty tlustý čáry nezvládla. Možná jednu, nevím. Naštěstí jsem to řešit nemusela, jinak se to řeší ve dvou, ale s dětmi už je to zase o něčem jiném ;-)

4 Miloš Miloš | Web | 30. ledna 2018 v 9:56 | Reagovat

Za tónů hezké (bluesové) hudby život se vždy zdá příjemnější. Umí spojovat.

5 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 30. ledna 2018 v 10:12 | Reagovat

Myslím, že se člověk v takovém případě snaží kvůli dětem. Hlavně kvůli nim. Proto je schopen udělat tolik tlustých čar... Jenže když to ten druhý evidentně necítí stejně...

6 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 30. ledna 2018 v 10:36 | Reagovat

nevím čím to že když se jedná o lásku a o muže tolik věříme, tolik tlustých čar a šancí a nakonec to stejně třeba dopadne špatně...já jsem teda ráda že jsem tenkrát našla tu sílu a tu čáru udělala a tentokrát jsem se nevrátila i po mnohých prosbách a slibech...protože bůh ví jak bych teď dopadla...

7 bluesovka bluesovka | 30. ledna 2018 v 11:18 | Reagovat

[1]:Vidíš, zase to naše slovo "upřímně". Ale brala bych už jiné TT. Mám pocit, že jde ze mě pořád spíš ten smutek a to se přitom tak ráda chechtám.

[2]: takovýhle tlustý čáry nepřeju, raději se obejdi bez nich

[3]: ano, ty dětičky, to je pouto silné

[4]: no jeje, blues je život

[5]: a přijdeš na to až tak pozdě

[6]: tlustá čára je jako vracet se do stejný řeky, viď, Beallaro. Obdivuju, že se někdo dokáže tak vzepřít a má sílu už do toho nejít, prostě čáry a řeky nebrat :-)

8 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 30. ledna 2018 v 11:50 | Reagovat

[7]: ale taky mi to trvalo a před tím jsem se několikrát vrátila než jsem si řekla dost a už se prostě nevrátila:)

9 beallara beallara | Web | 30. ledna 2018 v 11:51 | Reagovat

[7]: Téma lze pojmout i humorně, s nadsázkou a nahledem, zapřemýšlej a udělej opak !...přijmeš výzvu ?
K odpovědi 6...nelitovala jsem, tento vztah byl velice vyčerpávající,dal mi obrovskou lásku, ale i obrovskou bolest.
Na férovku...nejkrásnější rockové balady, básně vznikají z bolesti, je třeba takových ČÁRKAŘŮ, byl by to opruz :-D

10 bluesovka bluesovka | 30. ledna 2018 v 12:05 | Reagovat

[9]: Já totiž nejsem kňůča, mě to čárkování  tak vycvičilo, že jsem si konečně dokázala najít tu správnou cestu -  prostě žiju tak jak žiju a ráda jsem za to. Ať si říká kdo chce co chce, láska a vztah je téma č. 1 všude a vždy, jen se to občas maskuje. :-) :-)

11 bluesovka bluesovka | 30. ledna 2018 v 12:06 | Reagovat

[9]: Jo a výzva přijata, vždyť ono už to tak vlastně dneska je - já jsem nad tím... jupí

12 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 30. ledna 2018 v 16:08 | Reagovat

Tlusté čáry mají smysl tam, kde chtějí obě strany. Jako vše ve vztahu dvou lidí. Kde chce jeden, nejde nic.

13 Lúmenn Lúmenn | Web | 30. ledna 2018 v 16:11 | Reagovat

Uuu, dost emocemi nabitý článek, úplně mě mrazí. Někdy prostě ani tlustá černá čára nic nezmůže, kór když jí někdo kus odmaže a pustí přes ni démony minulosti do přítomnosti. Držím palce, ať bolest brzy pomine a najdeš štěstí s někým, komu stojí za to důvěřovat :)

14 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 30. ledna 2018 v 17:16 | Reagovat

Tlusté čáry jsou dělat jen tehdy, když jsou oba upřímní, i když to toho druhého může bolet.
Už jsem se mockrát popálila  a stejně pak udělala stejnou chybu a popálila se znovu, i když jsem si řekla, že už ji neudělám.. zkrátka je na mě asi něco špatně.. či nevím... stále zůstávám naivní a pak si říkám, jak jsem mohla být tak slepá a blbá a stejně se pak vše opakuje znovu.

15 Nigredo Nigredo | Web | 30. ledna 2018 v 17:33 | Reagovat

Teda, takhle pořád dokola odpouštět a věřit...to klobouk dolů. Já bych to nedal ani jednou. Nejspíš to ani není dobrá taktika, protože si tě ten druhej pak ani za mák neváží...Na každej pád přeju hodně štěstí, ať jsi s někým, kdo si tě bude vážit o poznání víc.

16 Papája Papája | Web | 30. ledna 2018 v 17:53 | Reagovat

musíme být silní (víc, co je zrada v lásce), odpustit (jinak si nenávistí ubližujeme sami sobě), nezapomenout, a pokud je to po několikáté, prostě jít dál ... štěstí na nás čeká jinde ;)

17 bluesovka bluesovka | 30. ledna 2018 v 18:19 | Reagovat

[12]: My byli na ty tlustý čáry dva, ale vždycky jen malou chvilku

[13]: Děkuji, už je to dávno,čáry vzal čas a je dobře

[14]: Nejsme blbý, jen máme rády

[15]: Přesně-člověk si musí uvědomit svou hodnotu, pak se osvobodí. Díky za přání

[16]: Dokázala jsem odpustit, i když to někdo nechápe, ale jak říkáš, člověk by se nepohnul z místa.

18 Bára Bára | E-mail | Web | 30. ledna 2018 v 23:24 | Reagovat

Hrozně ráda bych řekla, že bych tolik "tlustých čar" udělat nezvládla, nebo že takové čáry mají smysl jen v takové a takové situaci, ale... na to nemám dost zkušenosti. Bez nich se to sice pěkně mele, ale jenom mele.
Na druhou stranu: zaplať pámbu, že je nemám. :)

19 bluesovka bluesovka | 31. ledna 2018 v 11:54 | Reagovat

Je dobře, že čáry nemáte,  přeji jen to dobré. Blog máte, Baruško, moc fajn, takovej upřímnej a hezkej. I v deštivý Paříži :-)

20 František František | Web | 31. ledna 2018 v 23:11 | Reagovat

Říká se "Co tě nezabije,to tě posílí" ale co tu popisuješ je hodně i na několik životů.Jsi bezva ženská ,když se s tím umíš porvat a vyjít vítězně.Tenhle životní příběh by Honza Musil na komerční televizi se svojí "partou ochotníků" snad ani nevyřešil.

21 bluesovka bluesovka | 1. února 2018 v 9:06 | Reagovat

[20]: mas pravdu,tak trochu zocelilo jako ruskou zenu :-) a diky!

22 Sacharin Sacharin | E-mail | Web | 4. února 2018 v 10:23 | Reagovat

[17]: V takovém případě je mnohdy dobré, pár těch čar zkusit... co  kdyby přeci jen jednou nemluvil do větru. :-) Myslím, že je dobře, žes to zkoušela. Jen je pak potřeba si stanovit za kolikátou čáru už nepůjdeme. :) Takže přesně jak jsi to udělala ty. :)

23 bluesovka bluesovka | 5. února 2018 v 13:32 | Reagovat

[22]: :-)  :-)  :-) děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama