Co se v mládí naučíš...

20. února 2018 v 16:16 | bluesovka |  Téma týdne
Říká se: " Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš"... nemůžu si pomoct, následuje rozbor. Mládí jsem zasadila do období mých 15 až 20 let - tedy do osmdesátých let minulého století. Pak jsem se stala matkou. I když jsem byla mladou matkou, to pravé mládí s příchodem mateřství už kamsi prchlo.


V mládí jsem se naučila kouřit. Dobře a vytrvale. Kolem padesátky už jsem štvala sama sebe, byla jsem smraďoch, který jen myslel na kuřáckou přestávku a doma pořád větral. Až to konečně jednoho dne skončilo, poslední cigareta byla zamáčknuta a já vím, že tato dovednost mi byla spíš ke škodě.

V mládí jsem se naučila pít alkohol - ne se opíjet, jen se ráda napít - občas . Chutnal mi gin s tonikem a fernůtek s tonikem. Jednou ráno - už v pokročilejším věku - jsem se probudila a vypadala jsem jako opička nebo obluda? Napuchlá, oteklá pusa, rudé tváře. Diagnoza: alergie na cosi v alkoholu. Taky špatně.

V mládí jsem se naučila rodičům lhát. Když jsem totiž řekla pravdu, zhrozili se. Zamysleli se, rozebrali mě, provedli opatření. A já tak chtěla být svá a dělat co mě baví. Lží jsem se dostala z baráku a pak byla jak utržená ze řetězu. Tudy ale cesta taky nevede, takže dnes zásadně lež nepoužívám. Co kdybych se zapomněla jako moje kamarádka, která často ( když se jí někam nechce) používá výmluvu, že to... dostala. A tak třeba menstruuje dvakrát měsíčně, protože si svou lež nepamatuje. Ale my jo!

V mládí jsem se naučila házet očima po krasavcích. Měla jsem svou taktiku, uměla jsem to dobře a taktika vycházela. Zkusit to dnes, no nevím...

V mládí jsem se naučila kousat si nehty. Kéž bych se to nikdy nenaučila...

V mládí jsem se naučila chodit na kočičích hlavách na opravdu vysokých jehlových podpatcích. Dnes mám zborcenou klenbu a nosím botky pohodlné, říkám jim sportovní. Takže taky nevím...

V mládí jsem se naučila jezdit stopem a létat letadlem. Stopem to bylo někdy fakt na hraně. Když jsme s kamarádkou poprvé letěly letadlem - ve věku 19 let - z Prahy na Slovensko, podařilo se mi kamarádce uletět. Zůstala v Praze na letišti, její zářivý svetřík svítil a já už byla ve vzduchu a mířila do Banské Bystrice. Prostě jsme to nějak nezvládly. Dnes tedy stopem určitě ne a letadlo je běžná věc.

V mládí jsem se naučila nesnášet mamky pláč. Nedokázala se nikdy postavit, bouchnout do stolu a zařvat. Zdědila jsem tuhle vlastnost taky ( sakra) a co mi dalo práce stát se statečnou a nebojácnou.

V mládí jsem se naučila v sobotu uklízet a v neděli upéct po obědě buchtu. Kašlu na uklízení v sobotu, to jdu raději do lesa. Buchtu nepeču, měla bych na břiše ovál.

V mládí jsem se naučila cizí jazyky. Báječné, venku si nepřipadám jak blbec.

V mládí jsem se naučila bát opilců. Můj taťka si rád přihnul, někdy byl fakt ošklivej, někdy legrační. Třeba když přivedl domů psa. Potkal ho někde na cestě, bylo mu ho líto a přinesl chlupáče domů. Pojmenoval ho Josef a Josef nám do rána klapal drápky po podlaze. Mamka ho vyhodila a táta měl okno, ani se po psovi nesháněl. Strach z opilců, hlavně tedy chlapů, mám pořád - tak tady pozor, tato zkušenost vydržela po celý život.

Už v mládí jsem se naučila, že se člověk musí umět o sebe postarat a musí se spolehnout hlavně na sebe.
Například jsem měla štěstí (?) na úchyly. Ukazovali se mi kdekoli a kdykoli. Jeden mě pronásledoval často i v kině, kam jsem chodila o volné hodině na dopolední představení. Jakou já z něj měla hrůzu! Naši mi moc nevěřili, že mě chlap sleduje, a tak jsem zašla na Policii ( tehdy VB).Pak už to šlo rychle, příslušníci si s ním poradili.
Spolehnout se jen na sebe se musíme vždycky - když děláme zkoušky na školu, když bojujeme v soutěži, na hřišti. Nikdo se za nás nic nenaučí, když chceme uspět, nikdo za nás nenatrénuje hodiny fyzičky. Chceme něčeho dosáhnout? Tak makáme a to platí taky celý život.

V mládí jsem se naučila, že dobrý kamarád je maxi štěstí. Kamarádů se držím jak klíště. Moje kamarádka mi jednou vyprávěla asi po páté svůj příběh s nějakým mužem. Pak se na mě podívala a říká: " Jé, já už ti to asi říkala,viď. No to nevadí, jsi moje kamarádka, tak to musíš vydržet". A já to vydržím.

A nakonec jsem se už v mládí naučila, že člověk bývá v těžkých chvílích sám. Hlavně v té chvíli úplně poslední, které se bojíme. Jako moje babička a děda. Oba skončili v Domově důchodců. Oba jsem viděla naposledy, když je do Domova odvážela sanitka. Babička odešla první, děda chvilku po ní. Dnes mi odcházejí i mí další blízcí, kamarádi... Moje kamarádka Jana, báječná ženská... a já vím, že pořád platí, že my všichni jsme a budeme ve chvíli odcházení sami. Raději nemyslet.

Ale jinak stejně - mládí bylo fajn, člověk byl takovej prdlouš.










 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 beallara beallara | Web | 20. února 2018 v 17:07 | Reagovat

Potkaly se u Kolína ...rocková babička potkala bluesovou babičku :D  :D
Máme skutečně mnoho !! , skutečně mnoho podobného, jen já jsem byla daleko víc divočejší.
Já bych jen chtěla podotknout, že já za sebe jsem šťastná v jaké době jsem byla mladá, protože v dnešní době bych se nedožila díky svému způsobu života ani 20let.
Ukradla jsi mi název k TT, budu muset vymyslet úplně nový :-D  :-D

2 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 20. února 2018 v 18:02 | Reagovat

Také se v mnoha věcech poznávám, mládí už je takové, urvat ze života co nejvíc včetně toho špatného. Ale ty buchty, ty jsem se péct nenaučila a už to měnit nehodlám

3 sugr sugr | E-mail | Web | 20. února 2018 v 18:06 | Reagovat

Páne jo, takových dovedností? ;-)

4 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 20. února 2018 v 18:20 | Reagovat

[1]: O, to mě mrzí, že jsem loupila...počkám si na tvůj originální nový název.

[2]: Tak se nauč koláče :-)

[3]: No, určité dovednosti se naučíme všichni ( možná) :-)

5 padesatka padesatka | E-mail | Web | 20. února 2018 v 19:41 | Reagovat

Moc hezké shrnutí... :-)
Navrhnu Tě do výběru TT.

6 Lucka Lucka | E-mail | Web | 20. února 2018 v 20:49 | Reagovat

Já myslím, že je to hezky napsané, je to sarkastické, veselé, pravdivé a ze života. :-) Je mi zatím 24, ale v některých bodech se vidím a je mi jasné, že ne všechno, co se člověk v mládí naučí, je nakonec tak super, jak se může zdát. :-)

7 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 21. února 2018 v 9:39 | Reagovat

[5]: Děkuji za výběr !!  V noci jsem nemohla spát, tak jsem tam lupla ještě fotku. Myslím, že jako bláznivá mladá holka, co jede na školní výlet,  to dobře ilustruju. :-)

[6]: To je fajn, že se někde už vidíš. Vymýšlet si neumím, takže co je psáno,to se stalo. Letadlem bych dnes už nikomu neuletěla. :-D

8 Zlatice Zlatice | Web | 21. února 2018 v 19:24 | Reagovat

Pravda :-) mládí bylo fajn, člověk byl takovej prdlouš :-D

9 Meduňka Meduňka | Web | 24. února 2018 v 20:06 | Reagovat

[5]: HA! Toto jsem chtěla dát do výběru já! Holt bude dvojitá nominace :-D

10 padesatka padesatka | E-mail | Web | 24. února 2018 v 20:21 | Reagovat

[9]: Musíš být, holka, rychlejší... :-D

11 bluesovka bluesovka | 24. února 2018 v 20:51 | Reagovat

[9]:

[10]: Nehadejte se!! :-D

12 František František | Web | 26. února 2018 v 20:17 | Reagovat

Tak rozbor popravdě detailní. A celkové shrnutí toho všeho v poslední větě ,to by nevymyslel ani Jára Cimrman,to sedí i na mě :-D

13 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 27. února 2018 v 7:43 | Reagovat

[12]: Díky, Františku - vždyť je to pravda. Na blozích je mi líto těch blogerů, kteří svoje mládí nemají rádi. :-) nedokážu jim poradit a asi ani nechci, někdy mě štvou..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama