Hanka s Luckou

9. dubna 2018 v 21:58 | bluesovka |  Téma týdne
Znám je dlouho - matku a dceru. Dcera se narodila v druhém manželství, mamince bylo skoro čtyřicet. Holčička přišla na svět s dětskou mozkovou obrnou a levou stranu tělíčka měla silně spastickou. Její maminka nesla postižení velmi těžce a já jsem obdivovala tatínka té malé, protože se naučil bezvadně Vojtovu metodu a s miminkem cvičil. Děvče Lucinka se mělo čile k světu. Táta byl pořád její největší spojenec a bojovník s nepružnými svaly a zkroucenou nožičkou. Dokázal dítě utišit, když už je tělíčko bolelo a cvičení mělo své skvělé výsledky. Navíc láska všechny tři spojovala do té doby, než začal táta pít. Nakonec se rodiče rozvedli, přestože cit u maminky nevymizel, ale rozum už říkal dost. Maminka zůstala na dceru sama a byla dobrou mámou. Obětavou, vždy ochotnou dívku podpořit, bojovat za její práva a vydržet všechny strasti, které doprovázejí dítě s vadou.
A Lucka - ta byla vždycky jako sluníčko. S mamkou dvě propojené nádoby, říkaly si všechno, všechno plánovaly jen a jen spolu vždy s ohledem na Lucky potřeby. Žily spolu v jednom bytě a spolu řešily i maminky případné nápadníky. Děvče vystudovalo hned dvě střední školy a dnes už má svoji práci, kamarády,koníčky. Jak by ne, vždyť už je jí 26 let. Její postižení je lehce viditelné, ale je schopna žít stejně jako její zdraví vrstevníci.

Asi před rokem za mnou přijela Lucinky maminka a neutišitelně brečela:
" Lucka se chce odstěhovat, to nedám, za všechno, co jsem pro ni udělala, se mi odvděčí tím, že se odstěhuje.."
" To je ale bezvadný nápad, nemůžeš ji držet pořád za ruku, musí se osamostatnit, nebudeš tu věčně.." nahlásila jsem matce svůj názor.
Trvalo dost dlouho, než maminka Hanka rozhodnutí dcery rozchodila. Lucka byla pyšná a podporovala odstěhování od maminky slovy o samostatnosti a schopnosti se sama o sebe postarat. Nakonec matka Hanka souhlasila s tím, že si Lucka najde pronájem. Ale prý někde blízko, aby jí mohla pomáhat. Já si myslela své...

Podařilo se - prima podnájem se objevil kousek na sídlišti v příjemném paneláčku. Mamka zorganizovala jednání s realitkou, stěhování, zabalení, vybalení a nákup spotřebičů. Odvláčela do bytu krabice s oblečením, umyla okna.
Lucka se v novém bytě zakrátko zabydlela. Slibovala, že si do bytu vezme i svého pejska. Slib se zatím nesplnil. Přes týden si děvče něco samo uklohní a na víkend chodí na jídlo k mamince. Mamka pere, žehlí a dodávky prádla dceři odnese. Také se stará o ranní odvoz Lucky do práce. Lucka je tak prostě zvyklá a maminka koneckonců taky. Stačí pro představu?

Nedávno Hanka znovu volá a brečí. Nemůžu ji uklidnit:
" Už nemůžu, chtěla jsem Lucce pomoct, ale někde jsem udělala chybu. Když jdeme na nákup, pořád mi dává do košíku jídlo pro sebe a já platím. Přitom má plat vyšší než já. Všechno zařizuju, kmitám jako dřív, nechá se vozit do práce a přitom autobus stojí před barákem, takhle je to špatně. " Ano, takhle je to špatně.
"Hanko, musíš se přestat starat. Lucka není tak nemocná, aby si nedokázala spoustu věcí zařídit sama. Musíš stanovit pravidla, sama se musí naučit nakupovat, vařit, prát. Hlavně si musíte, holky, promluvit a ujasnit si, že takhle se člověk neosamostatňuje. "
" Já se bojím, já jí to neumím říct, co když se naštve a přitom mě to tak trápí.." brečí dál Hanka.

Ale já vím, že ona ví. Opakuji stále to samé, když se vyskytne nějaký další problém. Nepečuj! Pravidla! Mluvte spolu, nenos nespokojenost v sobě! - možná jsem s tím už otravná... Jsem ale pro, aby šli v tomto případě rozum a cit ruku v ruce. Že to bude ještě bolet, to vím. Protože mamky nemohou pečovat donekonečna, to také víme.
Klidně mi může Hanka dál volat a brečet. Jsem tady, pomůžu a vyslechnu, zopakuji svoji mantru, ale byla bych ráda, kdyby jednala. I Hance roky utíkají a já zatím bohužel slyším pořád jen to samé...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | Web | 9. dubna 2018 v 22:13 | Reagovat

Tohle znám od sebe. Pečovala jsem o přítele tak, že mě začal odmítat, trápil se a škodilo mu to. Až psycholog mě přivedl na cestu - vidět, ale nenutit pomoc, až když nebude sám stačit a požádá. Tak se to spravilo.
Ona Hanka postupně začne "slyšet tvoje slova" a dojde jí to. Už to, že si všimla nesamostatnosti dcery ve věcech financí, je dobré. Postupně se snad "oddělí" a dopřeje či přivede dceru k samostatnosti, kterou chtěla. Musí to tak být - promluvit si, uvést příklady a trvat na pravidlech "osamostatnění dcerky". Věřím, že to dají - máma i dcera. Příklady táhnou! A mají nablízku tebe! ;-)

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 10. dubna 2018 v 8:38 | Reagovat

no a manžel se bojí že já udělám z prcka šimpanze protože se s ním pořád mazlím a posinkuji ho ale vždyť je mu teprve 9.měsíců!:-D
tohle si rodiče udělají sami - moje příbuzná se vdala, odstěhovala ale prát chodí k mamce snad doteď, když se jí narodil malý tak doma nebyla vůbec, spala u mamky pořád a manžel spal doma, když začla chodit do práce, tak malý šel každý den na noc k babičce a ona ho vypravila do školky protože má příbuzná ráno potřebuji klid na přípravu do práce, o víkendu tam byli s malým vždycky celý víkend, manžel doma...
já jsem vlastně nepochopila proč se vdávala a stěhovala pryč-nakonec se přestěhovali s manželem pár baráků od její mamky takže teď už tam tak nechodí, protože její mamka chodí pomáhat k nim...ale jí to taky asi vyhovuje nebo já nevím

3 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 10. dubna 2018 v 11:39 | Reagovat

[1]: Mám kamarádku. Ta měla přítele a pečovala o něj tak, že jednou po návratu z práce byl barák prázdný a na stole lístek: už nemůžu.. :-)

[2]: Tady je to těžší v tom, že je dívka s potižením, mamka se od ní nemůže odpoutat a vlastně jí tím škodí. Ale věřím, že to dají obě. A jen si své děťátko pusinkuj, já si ty svoje taky pořád onípávala :-D

4 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 8:32 | Reagovat

To je přesné. Vidím to u nás na vsi.   Rodiče bydí s dětmi v jednom domě. Vodí děti do školky a ze školky a taky školy, učí se s dětmi, chodí s nimi k lékaři. Babičky vaří a tím pádem myjí nádobí. Jsou tací, kteří občas koupí nějaké potraviny, ale to je spíš výjmečné, jinde se to považuje za samoozřejmost. Děti jsou neustále u prarodičů a tak se dokola se uklízí hračky. Parodiče berou děti na víkend a dovolenou. Mají vnoučata rádi, ale už jsou unavení a vlastně i naštvaní.

5 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 8:35 | Reagovat

[2]: Mazlení na pusinkování, to je to nejdůležitější.

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 15:03 | Reagovat

Těch případů je víc. Ještě více je to těžší, když jde o postižené dítě, byť dospělé. Dnes je dost mladých maminek, co se o děti zas tolik nestarají. A když už je mají, dají je hned ve 2 letech do školky a jsou doma nezaměstnané! A zároveň jsou hrooozně unavené. Je to divná doba. Ti starší v mládí kmitali a kmitají i ve stáří, smutné.

7 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 12. dubna 2018 v 20:38 | Reagovat

[4]: Ano, tak to někdy s prarodiči chodí. Také se nedivím, že pak jsou unaveni - kde mají svůj vlastní život?

[6]: Taky mám takový divný pocit, že hodně často ti staří kmitají za mladé. Ale nemuseli by, jenže copak to dokáží nebo dovedou odmítnout ? Je to těžký.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama