Ženský svět

22. května 2018 v 12:31 | bluesovka |  Téma týdne
Moje cesty autobusem jsou zásobárnou postřehů. Dnes si jedu z jogy. Dopolední autobus je plný starších lidí, ale jeho přední část štěbetá. Nejsou to starší dámy, ale naopak malá děvčátka. Je jim tak od tří let do šesti. Celkem šest děvčátek jede na výlet do lesů se svými dvěma maminkami. Mamky je mají zmáknuté, organizace dobrá. Poskládají se na volná sedadla a promíchají se se zbytkem ženského osazenstva autobusu. Jedna holčička dá nohu s botou na sedačku, druhá jí nohu sundá s výmluvným pohledem. Ta nejmenší se začíná rejpat v nose a starší paní naproti ní volá a žádá kapesník, aby mohla té malé holuba otřít. " Tak jsi pěkná čistá holčička"... usmívá se spokojeně cizí paní v roli babičky a dává mamince zpátky kapesník s holubem.
Holky jsou kouzelné, jedna si na cestu do lesa vzala dlouhé šaty, prý v nich chodí i spát. Šaty a kecky a batoh.
Starší paní o holi jednu z dívenek posunuje na sedačce dál, aby nespadla a další žena s velkou taškou se jen na děvčátka zasněně dívá a dívá. Jsme tedy zvláštní složení. Tedy zvláštní - my jsme ženská přední část autobusu.
Na sedadlech sedí spolu malé holčičky, které mají celý život před sebou. Cestují tam i babičky, které už mají život skoro za sebou. A dvě ženy, které potkávám snad celý svůj život. Vím, že se znají od první třídy na základce a kamarádí spolu i teď, kdy jim táhne na sedmdesát. Docela pěkný baby to jsou, říkám si v duchu. Uchovaly si svůj mladistvý vzhled a něčemu se společně chichotají - no jak malý holky.. K tomu připočítejme tu paní s taškou ve středním věku, já jsem zástupkyní čerstvých důchodců a ještě u dveří stojí mladá žena s hůlkou. Nikdo ji nepouští sednout, asi je na to mladá, i když má hůl.
Jsme vzorek - vzorek žen.
Ty nejmenší nemají o světě ještě ani ponětí - jejich světem jsou jejich maminky. Až děvčátka dorostou, stanou se taky maminkami. Možná se předtím několikrát zamilují a odmilují, aby vstoupily do chomoutu s tím pravým.(?). Porodí miminka. Trochu zestárnou a pochopí své maminky. Jejich maminky se stanou babičkami. Zestárnou a zmoudří , protože mají zkušenosti.
A tak to jde stále dokola. Narozením všechno začne. Věk miminka skončí, aby nastoupil věk batolete. Když se batole přebatolí, objeví se dítě a to pak jde do školy. Vypadnou mu zuby a narostou nové. Věk dítěte nahradí puberta a mládí...
Mládí skončí, začne dospělost, zralost. Zralost nahradí stáří a zuby zase vypadnou.
A dnes jsme v autobusu jely všechny, které jsme určitou fází života už prošly - včetně té nejmladší tříleté holčičky s kroutícími se vlásky. Začátky a konce, konce a začátky jely dnes, v krásný květnový den rozpáleným autobusem.
Holčičky do lesa, maminky do lesa, paní s taškami domů vařit oběd, starší dvě dámy - spolužačky s batohy - na výlet, jedna starší paní domů k počítači a ty úplně nejstarší paní také domů ke svým zaběhnutým povinnostem a ke kafi po obědě.
Kudrnaté vlásky, moderní účesy, prošedivělé kadeře. Malá dětská tělíčka, dospělé postavy i lehce vadnoucí těla starších žen. Štěbetání, chichotání, povídání, mlčenlivé pohledy a moje myšlenky, do kterých se nacpaly všechny cestující zástupkyně žen - zástupkyně všech rolí, které žena ve svém životě má.
Tou malou holčičkou bych asi být nechtěla, ani školačkou anebo dvacítkou. Stačilo by mi tak čtyřicet let věku, kdyby to šlo a já se mohla časem vrátit. Zavřela bych šedesátku a otevřela čtyřicítku anebo i tu padesátku...
Posunula bych konec o nějaké ty roky a pěkně si všechno vychutnala.
Mám ráda ženský svět. Není jednoduchý, ale bohatý. Jak už jsem řekla, je plný začátků a konců, po kterých znovu přijde začátek a pak konec.

MY
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 22. května 2018 v 14:07 | Reagovat

Máš jasno, je to krásná úvaha z obyčejné cesty autobusem. Občas chceme měnit, ale nakonec si řekneme, že už jsme měnily a máme, co jsme chtěly. Zvykly jsme si a bojujeme, abychom ještě něco ze života urvaly. Protože život je boj... :-)

2 hrachajdice hrachajdice | Web | 22. května 2018 v 14:55 | Reagovat

Krásný a nápaditě tomu pomohla " jenom " cesta autobusem .

3 duchodkaevka duchodkaevka | 22. května 2018 v 15:26 | Reagovat

Také jsem přemýšlela o tom, kdy by byl ten správný čas na zastavení věku. Malá ani mladá, to už bych nechtěla. Já to vidím 50+ (maximálně +5), děti už dospělé a já celkem ještě mladá. Taková menší zastávka by nebyla vůbec špatná,ale tu už jsem také prošvihla 😂😁

4 beznadejnaromanticka beznadejnaromanticka | E-mail | Web | 22. května 2018 v 17:21 | Reagovat

krásná úvaha :-)

5 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 22. května 2018 v 17:44 | Reagovat

Přenádherný, bohatý text, stejně tak, jako svět žen, který zde tak náramně popisuješ. :)
Je hrozně zajímavé sledovat ostatní lidi, fascinuje mě to, jak je každý svým způsobem jiný a zároveň máme jako lidi tolik společného...

6 pavel pavel | Web | 22. května 2018 v 18:02 | Reagovat

3 generace v jednom. :-)

7 Sugr Sugr | E-mail | Web | 22. května 2018 v 18:25 | Reagovat

Chybí mi tam ještě jedna generace našich babiček, generace čtvrtá, které se v dnešní době dožívají skvělých 70-80 let. Věř či nevěř, ty už nejezdí sice autobusy a ani si netroufnou sami mezi lidi, protože opotřebení organismu, které přichází jim to nedovolí, ale věřila bys, že s těmi zuby jsi se sakra spletla! Jednu takovou 85 letou mám v rodině a má SVOJE vlastní zuby, tedy kromě jednoho, který jí museli loni vytrhnout. Takže..., zuby ne všem stařenkám o kterých tu nebyla řeč, vypadávají! :D  ;-)

8 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 22. května 2018 v 19:36 | Reagovat

[1]: Já už nic urvat nechci, neboť je mi dobře. :-D

[2]: No viď, taková obyčejná cesta

[3]: On by asi každý volil zastávku jinou, tu pro sebe nejlepší, že jo. :-D

[4]: Děkuji za zastavení na mém blogu :-D

[5]: Díky ti, mě tenhle svět vážně baví, ale nebylo to tak vždycky, spíš s přibývajícím věkem hledám moudré ženy..

[6]: Tři generace pozorují kočku, to si pamatuju :-D

[7]: Chyba pozornosti -  zástupkyně této generace rovnala holčičky hůlkou, aby nespadly. :-D Je to fakt s těmi zuby, moje babička tchýně měla svoje do devadesáti. Vypadávání se mi hodilo do takového celkového kontextu chi :-D

9 Bev Bev | E-mail | Web | 22. května 2018 v 21:01 | Reagovat

Krásné a milé a tak příjemně "obyčejné" zamyšlení z autobusu, jako bych tam byla. Moc se mi líbí i fotka.
Taky mám ráda ženský svět, tak nějak je to u nás i dané, jsme tři sestry, mám tři neteře a jen jednoho synovce, dvě praneteře? (jestli se dcerám od neteří a synovců tak říká) a dvě dcery. Samá ženská! :D

10 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 23. května 2018 v 6:09 | Reagovat

Každá generace se tady zhostila do re sveho "ukolu"... :-)

11 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 23. května 2018 v 9:22 | Reagovat

[9]: Když jsem čekala třetí mimino, přála jsem si dceru. A splnilo se, takže já ten ženský svět mám opravdu ráda. :-D

[10]: Určitě, bylo to až dojemné, jak se staré paní zajímaly o ty holčičky. :-D

12 Intuice Intuice | E-mail | Web | 23. května 2018 v 17:39 | Reagovat

Taky ráda pozoruji šrumec kolem sebe a jsem jen divákem. To se mi poštěstilo asi až nedávno, kdy mám čas se zastavit. Tedy tak 10 let mám pocit, že jsem tady pozorovatel. A taky pocit, že nemám potřebu měnit svět a ovlivňovat. Ani mluvit už nemám takovou potřebu. Jen pozoruji. Jinak neumím si představit můj ideální věk, na každém bylo něco dobré a něco špatné. Prostě tak to vše asi mělo být.

13 Bára Bára | 24. května 2018 v 6:30 | Reagovat

Máte krásný blog, Vaše vlídná slova jsou jak balzám na duši. Během dvou večerů jsem přečetla všechny články. Teď před státnicemi to je skvělé odreagování. Přeji spoustu elánu do dalšího psaní.

14 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 24. května 2018 v 9:07 | Reagovat

Kouzelně civilní zamyšlení :-) Onehdy jsem jela tramvají a nastoupil takový postarší pár (tipla bych kolem šedesáti, sedmdesáti let). Do tramvaje úplně vpadli a nahlas vtipkovali a smáli se, jako kdyby jim bylo šestnáct. Úplně okouzleně jsem je pozorovala, bylo to tak krásné! Jednou bych chtěla být jako oni :-)

15 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 24. května 2018 v 10:08 | Reagovat

[12]: Já pozoruju odjakživa. Jednou jsem se tak seznámila s klukem, který taky jen pozoroval. Oba jsme byli na svatbě mého bratrance a tam se pak dali do řeči. Máme se rádi dodnes, i když jsme 300 km od sebe

[13]: Za tato slova můžu jen poděkovat a říct, že mě zahřála. Ať vše dobře dopadne!!

[14]: Nebyla jsem to já s mým ex, koho jsi v tramvaji viděla? :-D  :-D  pokus o vtip...

16 beallara beallara | 24. května 2018 v 13:41 | Reagovat

Zdeničko, moc krásné povídání.
Jsem ženou ráda, hýčkám si tento status, ale přiznám se, lépe se cítím v mužském světě.
Moje maminka byla generál, více mužem než ženou. Neměla jsem ani hodnou babičku, tudíž ženský svět mi byl velice vzdálený.
Začala jsem ho objevovat až jako dospělá.
Díky tomu je mi možná daleko lépe a přirozeněji s muži. I to že mnoho desítek let velím ženskému kolektivu, vyhledávám raději muže.
Ale nechci aby vyznělo, že je něco jinak, jen se svým pocitem musím ven.
a vaše fotka se kouzelná, já takovou bohužel nemám. :-)

17 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 25. května 2018 v 11:24 | Reagovat

[16]: Děkuji ti moc! Já ten ženský svět začala brát až kolem čtyřicítky, měla jsem tak skvělý kamarádky - vlastně mám... s nima jsem  ho objevila a s nima si ho vlastně taky užívám. Hezký víkend, už se chystám na podlahu - ble.

18 beallara beallara | 25. května 2018 v 12:37 | Reagovat

[17]: Myslím na tebe, ale budeš to mít zase krásné.
Krásný víkend, kočko :-)

19 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 25. května 2018 v 19:26 | Reagovat

Ty nejprostší a nejjednodušší věci bývají leckdy nejkrásnější. Milé, příjemné čtení. Člověk se cítí jako domma.

20 Silwiniel Silwiniel | Web | 25. května 2018 v 19:51 | Reagovat

To je moc hezky napsaná úvaha. Věřím, že na každém věku je něco krásného a jedinečného, největší dar je, když to člověk dokáže vidět a ocenit. Kéž by se mi to dařilo!

21 Meduňka Meduňka | Web | 27. května 2018 v 7:48 | Reagovat

Krásně napsáno a všechno, co bych k omu řekla už v komentářích zaznělo, takže mi bývá jediné - zařazuji do výběru nejlepších článků na téma týdne :-D

22 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 27. května 2018 v 19:36 | Reagovat

[18]: Hotovo, byla to fuška, ale dobrý...

[19]: Díky, to je dobře, že to tak máš..

[20]: Děkuji, psalo se dobře, byla to prima "ženská" jízda

[21]: Milá Meduňko, díky za ocenění a krásné dny!

23 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 28. května 2018 v 10:51 | Reagovat

To je moc pěkné psaní o pár chvilkách v autobusu :-) já také kolikrát jen sedím, tiše pozoruji a uvažuji nad tím, co mám před očima, ale nejsem už pak tak dobrá, abych ty své postřehy a myšlenky dokázala tak hezky a smysluplně převést do článku... :-)
Jojo, náš ženský svět je všelijaký, ale stejně bych ho neměnila! :-)

24 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 28. května 2018 v 13:52 | Reagovat

tenhle článek se mi moc líbí je mi tak nějak blízko:)
já si musím užít šakalíka co nejvíc dokud je takové malé miminečko:) protože to hrozně letí a za chvíli bude dospělý muž co bude mít vlastní miminečko:)

25 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 28. května 2018 v 17:33 | Reagovat

[23]: Děkuju, pozorování mě baví, pak to hned musím zaznamenat. :-D Tyjo, ale dnes jel pán s počůranejma kalhotama, to byly reakce!

[24]: Milá ťukací, to je dobře, že tě čtu. Přesně to říká moje dcera: každej den si užívám děcka, dokud jsou malý. Každou chvilku, než to uteče. Děláš dobře!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama