Bobina se ztratila

8. června 2018 v 13:27 | bluesovka |  Myšlénky
Nemluvila jsem se svou kočkou. Asi deset minut. Než mě přešel obrovský strach a dostavila se úleva.
Kočka Bobina teď bydlí hlavně na terase. Vytvořila jsem tam několik zákoutí, která ji chrání před sluníčkem. Bydlí tam i v noci do doby, než se uloží kousek ode mě na svém místečku a spí nočním spánkem. Vydává jemné zvuky, vzdychne, hekne, odfukuje. Tak se mnou žije a já se o ni starám seč mohu. V poslední době jsem se odvážila nechávat ji na balkoně i když jsem odešla z bytu. Sice může vyskočit dolů na trávu, jsou to tak dva metry. Zkusila to zatím jednou hned po nastěhování, od té doby už nikdy. Já jí věřím. Neopustila by mě. Přece ví, že je moje košiška chlupatá.
Včera jsem běžela do knihovny. Řekla jsem jí : " Bobi, jdu do knihovny. Neblbni tady, nechám tě na balkoně. Kdyby něco, zalez domů..." Já se s ní vždycky rozloučím, ale od ní zpětná vazba žádná, spánek pod křeslem hluboký.
Když jsem přišla domů, Bobina nikde. Šustím pytlíkem s granulkami, chodím a tahám za sebou krejčovský metr, který miluje. Pohazuju chlupaté myšky a úlisně ji lákám na trochu mlíčka. Ticho.
Průzkum koupelny je rychlý, tam nechodí. V komoře na kotli není zamotaná do trubek. Na záchodě netrůní. Všechny židle jsou prázdné, lezu pod postel - není. Znáte to, dostavilo se bušení srdce. Kdo nemá zvíře neví, co se v hlavě majitele odehrává. Ona fakt nikde není, a to jsem prolezla celý byt včetně skříně a šuplíku.
Jdu ven a koukám mezi keře, soused chápavě pomáhá. Okamžitě se mi vybavuje léto před pěti lety, kdy Bobina spadla z římsy asi pět metrů vysoké. Nemohli jsme ji najít. Večer mňoukala z křoví . Zaplaťpámbu! - hned jela na veterinu. Zvracela krev, já jsem brečela. Nikdy nebyla Bobina tak krotká a hodná jako tenkrát na vyšetření. Na rentgenu jsem si prohlédla její orgány a s úlevou zaplatila po všech kontrolách čtyři tisíce korun za verdikt, že je bříško jen zhmožděné.
A najednou tu zase není. Dostavily se katastrofické scénáře. Seděla jsem jak pecka. K pláči jsem zase neměla daleko. A pak neskutečný pohled na hlavu zvířátka, která vykukuje z truhlíku na kytky. No teda! Tam přeci nebydlíš! Ty potvoro, ty mrcho jedna, ty jsi hluchoun, ty jedno moje zlatíčko!?
Tisknu k sobě nahlas vrnící kočku, která nic nechápe, čumákem mi sune brýle do polohy nakřivo a pak se začne drát zpátky do truhlíku. Zaujme polohu - pardon - jako v rakvičce - a pokračuje ve spánku. Ty bestie jedna, ty blboune, Bobinko moje... no tak spinkej...



 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. června 2018 v 13:45 | Reagovat

Kdo ví, jak se bojíme o své mazlíky, tomu se při čtení teď rozbušilo srdíčko. I mně! Mám štěstí, že Terezka by se v "rakvičce" na tvém balkoně neschovala. Tak ať má tvoje zoufalé hledání jen šťastné konce!!! :-D

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 8. června 2018 v 13:47 | Reagovat

to že kočky nespadnou z římsy parapetu je snad největší mýtus:)
a jsem moc ráda že se našla

nám se pan Mňouk už po zimě nevrátil:( vždycky se vrátil ale letos ne
trochu se obávám že je to tím že jsme s příchodem Šakalíka na něj neměli už tolik času ale on byl vždycky spíš samostatná jednotka než mazel

3 beallara beallara | 8. června 2018 v 15:53 | Reagovat

Rozumím, chápu a mám to úplně stejně.
Nacvičovaly jsme s dcerou v úterý, tentokrát jsme naháněly ve 23 hodin Míšu.
Mám takové nácviky třikrát, vždy se některý nehlásí a najde si nejdebilnější místo.
Ale jsou to naši blbánci :D  :D  :D

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 8. června 2018 v 19:31 | Reagovat

Máš tam mít kytky... :-D

5 pavel pavel | Web | 9. června 2018 v 16:45 | Reagovat

Taky můj kocour jednou spadl z balkonu, oháněl se po mouchách... přezil to ve zdraví. :-)

6 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 10. června 2018 v 9:34 | Reagovat

[1]:Truhlík se stal Bobiny nejoblíbenějším místem, vždycky tam už teď jukám.

[2]: pan Mňouk - jaká jména jim člověk nevymyslí, že jo. Dcera má kocoura Piškota.

[3]: Naši blbánci milí...

[4]: Dobrá rada přítelkyně potěší :-D  :-D

[5]: JO,to se taky bojím, že spadne, když chytá mouchy a ptáčky :-D

7 Kitty Kitty | Web | 10. června 2018 v 9:51 | Reagovat
8 Intuice Intuice | E-mail | Web | 10. června 2018 v 15:51 | Reagovat

Chápu Tvůj strach. Asi by se jí z té výšky nemělo nic stát. Ale je nádherná. :-)

9 Lucy Lucy | Web | 10. června 2018 v 19:17 | Reagovat

Čím menší výška - tím hůř pro kočku. Sice 2 metry nejsou moc, ale nikdy člověk neví.

To je ale mrška :-D !! Také se mi stalo, že má kočka nereagovala na pytlík s granulemi, na hračky, zavolání,  nic. Myslela jsem, že proklouzla dveřmi  ven, když u nás byla návštěva. Tak jsem běhala po paneláku i kolem paneláku jak šílená. Míca nikde :-| Přišla jsem domů, přemýšlela jsem, co budu dělat a madam najednou vylezla zpod postele a výrazem: !Co? Co se to tady děje?" :-D

10 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 10. června 2018 v 20:04 | Reagovat

[8]: Musím Bobině říct, že je chválena... :-D

[9]: No přesně, ten výraz!! :-D

11 Bev Bev | E-mail | Web | 13. června 2018 v 6:41 | Reagovat

Nádherné, zas se culím jak blbínek. Ty nás ale umí potrápit ty potvůrky kočičí. :-)

12 bluesovka bluesovka | 13. června 2018 v 9:34 | Reagovat

[11]: Ale jsou to důležité potvůrky si někdy říkám, že... :-D díky za přečtení!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama