Se špunty v uších

13. června 2018 v 11:06 | bluesovka |  Myšlénky
Osobně si myslím, že moje budoucnost nikoho nezajímá. Maximálně tak moje dcery, které jednou čeká péče o maminku. Tedy zatím mě ujišťují, že se samozřejmě o mě postarají. A já se snažím myšlenky na stáří zahánět, jenom někdy se bojím. Zatím jen někdy. Zatím funguju dobře, jako ostatně asi celý svůj život.
Splnila jsem základní požadavky státu:
Ve správném věku jsem porodila pár dětí a dovedla je k jejich dospělosti.
Práci v každém ze svých zaměstnání jsem odváděla svědomitě, s plným nasazením a ráda.
Účetnictví nově vzniklého devizového oddělení jsem si nosila domů a večer si přála, aby už holky pomalu zalezly do postelí a já mohla na účtu 8313 párovat položky.
O pár let později jsem domů vláčela noťas, abych mohla v nočním tichu, kdy celá rodina pochrupovala, stříhat ranní příspěvky do zpráv.
A po dalších letech jsem se stala velícím důstojníkem jednoho živého domu. Naběhala jsem stovky kilometrů po patrech ústavu, nanosila stovky kilogramů těžkých těl a projezdila stovky kilometrů s vozíky. Ráda.
Postarala jsem se o své rodiče.
Byla jsem důležitá, potřebná, naslouchající, utahaná, empatická, pomáhající, makající.
Nesnášela jsem kecy důchodců. Odmítala jsem je poslouchat a nechtěla jim rozumět. Proč taky - bylo to tak daleko.
Své rodiče jsem samozřejmě jako lidi důchodového věku nevnímala. Oni mi to ani nedovolili, byli svými postoji a přístupem k životu pořád mladí.

Jenže najednou jsem důchodce i já !
Už jen to slovo "důchodce" nesnáším, mám pocit, že mě degraduje. Ale začínám rozumět. Začínám rozumět pocitu zbytečnosti, odsunutí, zařazení, stigmatizace. Trhnu sebou, když slyším slovo důchodce a návazné odsuzující anebo posměšné komentáře. Začínám ale i chápat protesty a transparenty s požadavkem zvýšení důchodů. Vždyť ani já nebyla žádné ořezávátko a ve svém životě jsem toho dokázala dost. Proč se mám teď spokojit s částkou, která moji odvedenou práci nezhodnotila a není odpovídající úsilí, které jsem vynaložila vždycky a všude? Že jsem dnes vnímána jako něco už nepotřebného mě mrzí. Kde je těch čtyřicet mých let, sakra? Začínám rozumět, ano, ale s transparentem bych nešla.
Jsem prostě důchodce - člověk, kterému společnost dala nálepku otravné bandy nespokojenců. Mám to trochu jinak. I když mě někdy postoj ke starším lidem mrzí, nechci do podoby věčně remcajícího člověka dorůst. Mám to jinak a snad mi to vydrží.

Jedna ukázka z doby velmi nedávné:
I když s tátou našich dětí nežiju, máme s mužem i našimi dcerami asi bezvadný vztah. Nedávno jsme - celá rodina - vyrazili do rokáče, kam nás naše nejmladší dcera pozvala na svůj úplně první koncert. Hraje na basovku. Na koncert thrash metalové kapely se dostavila i vnoučata. Koupila jsem osm kusů špuntů do uší, jak nám bylo doporučeno. Zalezli jsme do hospůdky a podpořili naše dítě, které hladilo struny basové kytary. Zpěvu jsme nerozuměli, muzice taky ne, ale byli jsme tam pěkně spolu. Pořád miluju hospody, muziku, lidi a tam jsem se cítila jako ryba ve vodě.
Po ukončení produkce jsme vyšli na čerstvý vzduch, poobjímali se, něco popili a setřeli rozdíly mezi věkem mladým a starším. A tak to zatím budu dělat. Nedám se chytit věkem ani zažitým pohledem na "ty votravný důchodce" . Ale jak říkám, už nás, důchodce, chápu. A taky vím, že nepatří všichni do jednoho pytle - konečně blog je toho živým důkazem.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 13. června 2018 v 12:45 | Reagovat

trash metalová kapela hustý:)

já o tom uvažuji často když vidím svou babičku a manželova dědu - jako že jak přehoupli určitý věk přestali být aktivní a hodně se to na nich podepsalo
taky hodně vnímám to jak mluvím o komunistech což nechápu, jako chápu vzhledem k tomu co moje babča prožila za Masaryka a za války ale nechápu vzhledem k tomu když vím co komunisti teda spíš asi socialisti prováděli (popravy, vykonstruované procesy atd)

a vždycky říkám manželovi budeme stejní? přestaneme všechno od určitého věku řešit a čekat na smrt? já nechci...
mí rodiče už se blíží důchodovému věku ale taky je tak nevnímám....

jo je fakt že slovo důchodce je prostě pomalu nadávka, to už je lepší senior

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 13. června 2018 v 12:47 | Reagovat

s tím slovem důchodce je to zvláštní...však se není za co stydět že je člověk důchodce:)

3 hrachajdice hrachajdice | Web | 13. června 2018 v 13:18 | Reagovat

Tak a co mám říkat já ? Já jsem důchodce od svých 18cti let !  . A invalidní to zní ještě hůř :-D

4 rozhovory-s-nisou rozhovory-s-nisou | E-mail | Web | 13. června 2018 v 14:11 | Reagovat

Žij naplno a kašli na nálepky! :) Jen tak si užiješ život do posledního dne. :)

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 13. června 2018 v 14:50 | Reagovat

Beru to teď tak: pro důchod si "docházím" i když mi ho vlastně vozí. "Senior" mi nabízí příměr se senilitou, zatím podle mě úplně blbá nejsem. Nejlíp mi sedí pojmenování RENTIÉRKA. Je důchod(ek) renta? Je, tak co?!
Ty jsi se o stát zasloužila, měli by ti ruce pozlatit za péči o druhé a odpovědnost, poctivost. Dnes jsou zatím v módě kravaťáci - ale však na ně taky dojde. Nebudou umět žít, když ke kravatám nebudou dostávat nadměrečné děngi. Zato my už v tom budeme umět chodit; o berličkách z pár korun... ;-)

6 Lucka Lucka | E-mail | Web | 13. června 2018 v 16:03 | Reagovat

Krásně napsané, žádné nálepky! Prostě si užívejte tak, jak se na to cítíte, třeba na trash-metalu. :-)

7 Janinka Janinka | E-mail | Web | 13. června 2018 v 17:45 | Reagovat

A to je moc krásný! Teď, když jsem dospělá a mám svoje děti, jsem ráda, že jsme si to doma nastavili tak, že neděláme rozdíly mezi dětmi a dospělými. A když se sejdeme jako jedna velká banda, jsme jako jedno tělo, ať jsou to děti, my rodiče nebo prarodiče :-).

8 bluesovka bluesovka | 13. června 2018 v 18:36 | Reagovat

DĚKUJI VŠEM MILÝM KOMENTÁTORŮM BEZ VÝJIMKY.
Protože jednou do důchodu dospějeme všichni, je nutné si užívat každého dne. S dětmi, kolegy,rodiči,muži,zvířaty - prostě Carpe diem! Já teď jdu stárnout a vypnout do sauny s pocitem, že vy, dobří lidé, to máte jako já. A to je prima. :-D

9 beallara beallara | Web | 13. června 2018 v 20:01 | Reagovat

Kéž by všichni důchodci měli takový životní náboj jako ty, kéž ...

10 bluesovka bluesovka | 14. června 2018 v 13:35 | Reagovat

[9]: :-D  :-D

11 Joina Joina | Web | 14. června 2018 v 13:39 | Reagovat

Mě už teď i když jsem ještě mladá slovo důchod, děsí.
Neříkám že každý, ale některý  dospělý člověk má se svými rodiči velké trápení. Jeden neslyší, nechce ani nosit naslouchátka, druhý se špatně hýbe nebo je líný chodit a další má třeba hodně špatnou paměť že nepozná svoje pravnoučátka nebo neví  že v týdnu měl/a narozeniny. Už teď se bojím jak to u mě a mých rodičů dopadne, ale mládího bychom si měli užívat nebo všichni co se ještě hýbou :)

Přeji hodně štěstí a pevné nervy se životem.

12 bluesovka bluesovka | 14. června 2018 v 15:54 | Reagovat

[11]: Děkuji moc za hodně hezký komentář. Budu tedy mít nervy se svými nervy. :-D

13 Poustevnice, čarodějka Poustevnice, čarodějka | E-mail | Web | 15. června 2018 v 12:59 | Reagovat

Moc hezký článek. Musím říci, že jsme měly do jisté míry podobný život a tak to vnímám stejně. Jen to nálepkování beru s humorem. V tom je život spravedlivý, všichni budou jednou staří a pochopí. Na straně druhé, se starým člověkem to opravdu není jednoduché. Vidím to na Drahem, nadává, protože mi nerozumí (vyjadřuji se blbě), nadává protože já mu nerozumím (jsem úplně blbá), neslyší....... :-D

14 bluesovka bluesovka | 15. června 2018 v 23:54 | Reagovat

[13]: S mojí sestřenicí se titulujeme "Drahá". Už se to tak vžilo, že křestní jména nepoužíváme. Ale jinak ke stáří - to jediné je fakt spravedlivé, dojdeme k němu všichni :-)

15 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | Neděle v 9:59 | Reagovat

To mi pripomnelo, jak jsem vyslechl na Turnovsku část metaloveho festivalu, kde nekterer kapely neuměly hrat...Spunty do uší by se tenkrat hodily, ale s odstupem času si rikam, mělo to i tak něco do sebe

16 Intuice Intuice | E-mail | Web | Neděle v 15:21 | Reagovat

Moc hezky jsi to napsala, jak si celý život poctivě a s vypětím všech sil dělala stále maximum, co udělat šlo. Nyní jsi se dostala do posledního období, ale ještě nechceš zapadat mezi tu změť úplně nejposlednějších. Zatím to děláš dobře, jsi hodně aktivní. To je fajn. Žij, jak to jde, neohlížej se nazpět, ale ani nekoukej hodně vpřed, žij dneškem, užívej. Jedině tak Tě bude život bavit. Ještě zatím nejsem tak daleko jako Ty, ale už se připravuji a doháním, co v dnešních mých letech jde. Vím, že za pár let už to nepůjde.
PS: Zatím jsem v rokáči na koncertě nebyla, ani jako mladá, ani jako dnes. Ale špunty na uši jsem si loni koupila a začala využívat na jiné věci - na spaní na dovolené (v některých zahraničních letoviscích je letní život až do rána a na to nemám výdrž) a do letadla při cestování. Docela dobrá věc je to! :-) :-D

17 Tea Tea | E-mail | Web | Neděle v 16:00 | Reagovat

Je to super, když jdete do rokáče na metalovou kapelu a neřešíte kolik vám je let a že tam budou samí mladí no a co tak to má být že si budete užívat života nehledě na věk :) Ta fotka toho klubu mi je povědomá můžu se prosím zeptat v jakém městě ta hospůdka je? Jestli se pletu o místu :D Dávám článek do výběru na Téma Týdne :)

18 bluesovka bluesovka | Neděle v 20:40 | Reagovat

[15]: Ale já jsem taky nemohla hodnotit, vždyť tuhle muziku vůbec nechápu :-D

[16]: Děkuji za hezká slova. Já jinak špunty nesnáším, ouška to taky nemají ráda. Můj muž chrápal tak, že se otřásal barák a bohužel špunty byly nezbytností.

[17]: Děkuji za výběr, já to snad ani nepsala k tématu. Ale hospoda je v Liberci - Azyl. Tak poznala dobře? :-)

19 Miloš Miloš | Web | Pondělí v 23:03 | Reagovat

Jak se říká, i ten stařec byl kdysi hravým hošíkem. A někomu to vydrží i do důchodu.
Naštěstí dnes důchodci mají dost možností vyžití. Třeba v Brně pro ně pořádají akce s poznávacími procházkami. Zdaleka není nutné jen čučet na TV.

20 bluesovka bluesovka | Úterý v 14:40 | Reagovat

[19]: No to samozřejmě určitě ne, to už je snad úplnej konec jen čučet na TV.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama