Jak se ztratil

5. listopadu 2018 v 17:55 | bluesovka |  Myšlénky
Pes, který má u mě druhým měsícem svůj domov, leží za mnou a píská. Potichu si píská a netuším proč. Už jsem ho celkem prokoukla a spolu nám to klape, jen to pískání. Je to s ním jako s děckem. Proč píská? Netuším...Možná je málo vyběhanej, ale může si za to sám.
Před pár dny se totiž ztratil. Zahrál mi na nervy. Poučena tím, že se ho malé děti bojí a na vodítku se chová jako blázen, pouštím ho vyběhat se na opravdu opuštěných místech, kde nás - pejskařů - bývá opravdu minimálně. Ani matky s dětmi tam nejsou, občas běžec. A na těchto místech lítá můj pes, který velkou rychlostí pádí mezi stromy a zpět. Tam je šťastný. Je naučený na píšťalku a vzorně se vrací. Před několika dny se na nacvičený signál nevrátil. Stála jsem přilepená na místě, odkud jsem ho vypustila. Má ve zvyku se vracet v kruzích, nikdy ne přímo. Jsem trpělivá. Točím se dokolečka, píšťalka ho vábí a taky přísně volá, ale nic, velké ticho. Jaké by to jinak bylo krásné ticho v lese se vzorným psem u nohy.
Nikdo kolem neběžel, žádný jiný pes také nebyl vidět. Stmívalo se. Podnikla jsem malé výpravy k lomu, ke kapličce, s hrůzou jsem se dívala do údolí, kde se vine silnice. Nebrzdí nějaké auto?
Katastrofický scénář: pes zakousl nějaké dítě a já právem půjdu sedět, psa přejelo auto, pes spadl ze skály, pes se nevrátí domů, jak to vysvětlím dceři...
Nepřišel , a tak volám svému bývalému muži, aby vzal auto, protože se musíme se projet po silnici, jestli zvíře někde neleží.
A pak - asi po dalších dvaceti minutách, manžel přijel a podává mi mobil. Pes žije! Jedna paní potkala mého psa a jinou paní, ta paní ještě jednu paní a ta paní věděla ke komu pes patří a bylo to. Skvělá špionážní práce. Já jen volám na důležité telefonní číslo a už ho vidím . Vedou mi ho až domů, skvělí lidé. A on si vykračuje na cizím vodítku. Že způsobil skoro dvouhodinový stav úzkosti, je mu jedno. Dostal najíst a napít, bylo o něj skvěle postaráno. Děkuju moc a moc a do ucha psovi šeptám, že si to vypije.
Chodit na vodítku budeš všude - oznamuji mu doma. Máš utrum s lítáním! A tak ho vodím na vodítku čtvrtý den. Třicet šest kilo živé váhy mě vláčí po lesních stezkách, trhnutí sem, trhnutí tam. Tady to potřebuju očichat, tady taky, hup ke stromu a na druhou stranu. Teď musíme zrychlit. A já lítám. Potřebuje běhat a mě bolí záda. Ráno jsem jak zbitá a myslím, že zítra asi už bude mít odpuštěno. Moje sestřenice, která měla psa s vahou padesát kilo, mi ráda hned přidala příhody, kdy ji pes vláčel na vodítku po kolenou i po zádech. A to je, prosím, ta sestřenice , velká a urostlá žena. Když její pes zavelel " zrychlujeme" , brzdila ho i jízdou po zadku.
Chci nazpět to, co fungovalo, a tak prosím: vraťte se zpět, vy krásné, klidné procházky ! Ať venku přestane vonět to voňavé, za čím se to velké telátko hnalo. Přeci si to ke konci hlídání nezkazíme...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 5. listopadu 2018 v 18:25 | Reagovat

Dobře ,že se psík našel a všem těm paním taky díky . Holt my paní jsme  evidentně všímavější než pánové :-D

2 fidorka fidorka | 5. listopadu 2018 v 19:42 | Reagovat

Možno psík píska preto, lebo ti chce naznačiť, že mu chýba tvoja píšťalka pri jeho voľnom pobehovaní bez vodítka ;-)
Tak snáď to dočasné spoločné bývanie znova zafunguje k spokojnosti vás oboch.

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 5. listopadu 2018 v 20:45 | Reagovat

Jsem nešťastná s ním a současně tě chápu. Možná by si to pamatoval, asi to vábidlo bylo hodně silné.
Já jsem zpočátku taky vláčela Terezku na vodítku i v postroji, než jsem dala na radu a odvážila se ji pustit. Chtělo to čas a společné spolužití. U tebe bude už jen krátce a bojíš se. Nevím co poradit - jsem s psem i s tebou 8-)  ;-)  :-D

4 blondýna blondýna | Web | Středa v 7:40 | Reagovat

Děvče zlaté, vůbec ti nezávidím.
Ještěže stále existují slušní a empatičtí lidé, kteří pomohou a nejsou lhostejní.
asi bych zešílela :-(

5 Janinka Janinka | E-mail | Web | Středa v 10:02 | Reagovat

Uff, hlavně, že to dobře dopadlo. Jednou se mi takhle v obchodě ztratilo z dohledu dítě a ten příšerný pocit už bych nikdy nechtěla zažít.

6 Jan Turon Jan Turon | Web | Středa v 13:41 | Reagovat

Nemám zkušenosti se psi  ale napadlo mne, že by možná pomohlo to moderní vodítko s navijákem a proměnlivou délkou... Pejska od nás ho používají  Prada asi na menší"psiska' :-)

7 bluesovka bluesovka | Středa v 18:52 | Reagovat

Děkuji všem za soucítění a čerstvá novinka: včera po čtyřech dnech na vodítku utekl znovu. A čekal u domku, kde ho minule obsloužili. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama